Systémy souborů

Z FAV wiki
Přejít na: navigace, hledání

Téměř všechny aplikace potřebují trvale uchovávat data

Hlavní požadavky:

při přístupu k zařízení mají všechny procesy společné problémy

souborový systém:

uživatelské rozhraní:

Windows: NTFS, FAT12, FAT16, FAT32, ISO 9660 (CD-ROM)

Linux: ext2, ext3, ReiserFS, JFS, XFS, FAT12 až 32, ISO 9660, Minix, VxFS, OS/2 HPFS, SysV fs, UFS, NTFS read-only


atributy - informace sdružené se souborem, liší se podle jednotlivých OS / FS

Veškeré I/O jsou dnes (díky UNIXu) prováděny jako práce se soubory - interní struktura souboru OS nezajímá, adresář je také soubor

Základní operace pro práci se soubory


[editovat] Virtuální FS

Fs.png

Kód společný pro všechny typy FS, volán aplikacemi, udržuje informaci o otevřeném souboru, ověřuje přístupová práva.


Typy FS


[editovat] FAT

Implementace:

Fat.jpg

Nevýhodou FAT je velikost tabulky (80 GB disk, bloky 4 kB => 20 mil položek, každá položka alespoň 3 byty => 60 MB FAT)


[editovat] I-uzly

S každým souborem sdružená datová struktura i-uzel. I-uzel obsahuje atributy souboru, diskové adresy prvních N bloků a jeden nebo více odkazů na diskové bloky obsahující další diskové adresy. Tradiční FS pro Linux a UNIX


I-uzly.jpg

Výhoda: Po otevření souboru můžeme zavést i-uzel a případný blok obsahující další adresy do paměti => urychlí přístup k souboru

Implementace adresářů: tabulka obsahující jméno souboru a číslo jeho i-uzlu.

Info o volných blocích = seznam, jeho začátek je v superbloku na začátku partition

Adresáře - většinou se jedná o speciální typ souboru

Info o volných blocích v paměti - bitová mapa


Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Nástroje