Rozhraní

Objektově orientované jazyky poskytují pro realizaci tříd, kromě dědičnosti, dalši prostředek - rozhraní. Rozhraní definuje soubor metod bez jejich implementace (podobně jako kompletně virtuální třída). Analogie je v rozepsané kuchařce, kdy víme co to bude za jídlo a z čeho budeme vařit, ale postup neznáme. Třída, která implementuje toto rozhrani (tj. implementuje - definuje - všechny jeho metody), je po té v polymorfovatelná do ukazatele definovaného tímto rozhraním, což znamená, ze klient ví, že tato třída má implementované všechny metody, které potřebuje (a které jsou definované v rozhraní).

// trochu divoký vysvětlení

Deklarace rozhraní je podobná deklaraci třídy

interface jmeno {
  // hlavicky metod, všechny samozřejmě virtuální a abstraktní
}

V Javě se implementace rozhraní zapiše pomoci kličoveho slova implements

Trida implements Rozhrani {
  ...
}

V jiných jazycích (C++, C#, ...) používáme dvojtečku, přičemž první třída za dvojtečkou je obvykle dědění, ostatní jsou implementace rozhraní (i když v C++ je to jedno, tam můžeme implementovat i dědit od více tříd). Implementovat můžeme i několik rozhraní (například implements Cloneable, Runnable)

Může se stát, že 2 rozhraní mají stejné metody k implementaci. Implementovat je tedy možné

• Implicitně - Implementujeme metodu první nalezené metody s tímto jménem ve všech rozhraních, nebo selže, záleží na jazyku
• Explicitně - Implementujeme metodu tak, že řekneme kterou metodu kterého rozhraní implementujeme např:

public this.type Cloneable.Clone() {
  // tělo 
}

Nejsilnější zbraní rozhraní je, že odděluje kód od definic (vhodné např. pro pluginové systémy) a je sdružuje třídy do jedné skupiny funkčnosti.